Malý test zakřivení zeměkoule
Pro jistotu si opět odložím pár poznámek, protože tohle by stálo za zopakování!
Tři země za jeden den
Máme to tady hezký a tak mě napadlo do jednoho dne nacpat co nejvíc toho hezkýho!
Nejsem žádnej ultra-blázen co by denně polykal dvoukila... mezi námi, dneska jsem dokonce rád, když polykám dvacky. Ale nějak to moje ne-ježdění onehdá dospělo do chvíle, kdy mně jako nejlepší nápad přišlo, alespoň jednou v životě ráno vstát normálně brzy a něco zažít. Po cestě k tomu nápadu bylo samozřejmě několik komplikací, první z nich ještě den předem, kdy se ke slovu opět dostal zeměpis (ano, ten ze kterého jsem měl trojku) a já nemohl pochopit, proč mě planning na mapy.cz tahal do Rakouska, když jsem tam nechtěl a neustále jsem měl podivný pocit, že musím jet přece jinudy.
Nastavuju si budíka na čtvrtou, že ve 4:30 musím být na cestě, matematika švihu byla neúprosná! Jako starej trémař moc nespím, jen to tak šolíchám, aby mi ve 4:00hod ráno došlo, že mám knedlík v krku a že mi není úplně dobře, veškerej adrenalin splasknul, házím flintu do žita, že do toho teda nejdu, když jsem přece jasně nemocnej! Chvíli se mrskám ještě v posteli a začíná mě to tak mrzet, že v 6:00 vstávám, chvíli se lituju, popakuju co jsem napakoval předvečer odjezdu a jedu. Začínám Řevničákem na zahřátí, rád bych to napálil a dohnal manko, ale je třeba spěchat, ale tak trochu pomalu a přitom co nejrychleji!
První kopec po Řevničáku přichází pocitově kolem Monínce, je to teda vlastně asi první a poslední kopec celý cesty, co se tak pamatuju, vlastně to bylo celý z kopce, i mapa nahoře to naznačuje, ale jak říkám, ten zeměpis mi nikdy moc nešel... kolem Monínce je to moc pěkný, ještě párkrát se sem v následujících letech vracím na enduro lajnu, ale na silničky je to tam teda nádhera! Dech mi vyrazí úsek a kraj mezi Strmilovem a Dačicema. Přichází i defekt, tehdá naštěstí ještě žádný mlíka, takže pěkně po staru měním duši a zůstavám čistý.
A't to zkrátím, zase tak dobře si to už nepamatuju, jedna věc mě cestou provázela ale celý den - my jako národ opravdu asi dost chlastáme a jsou kraje a dědiny, kde asi ani nepřestáváme! Říkal jsem si, že je to možná náhoda, že je nějakej státní svátek nebo co. Nejsem žádnej svatej, mám za sebou samozřejmě tvrdou školu a gymnazijní léta strávená Na Zborově ve Strakonicích hned vedle pivovaru Nektar, takže nechci aby to vyznělo, jako že to někomu nepřeju, to naopak, ale je pravda, že upachtěná mužská postava v elasťákách prosící neustále o vodu či coca-colu působila silně groteskně spíše až bizarně, že jsem byl párkrát opravdu blízko toho to hodit do škarpy, vzít si taky monterky a přidat se na odpolední rozjímání v místních hostincích. Síla davu je velká.
Pak už jen prolítnu rakouský úsek, všimnu si jen, že mají opravdu uklizeno, přijíždím na Slovensko, opět mě někdo tahá do hospody a něco nalejvá, začíná se stmívat, legrace jde stranou, naopak srnky stranou moc nejdou, jsem vyndanej, zase tak natrénováno jsem asi neměl, ani jsem si nevzpomněl, že jsem byl ráno "nemocnej", domlátím to, přijíždím kolem půlnoci.
Už je to pár let dneska (přesně 7x let), ale některé obrazy toho švihu mám pod kůží jako tehdá, byl to asi mnohem víc kulturní než sportovní zážitek!
Máme to tady hezký, opravdu hezký! Test dopadl pozitivně a tímto jsem s dlouhejma skončil!
Link na Strava log
